Dříve bylo zvykem pořídit si miminko hned ve dvaceti nebo i dříve, v dnešní době ženy mateřství velmi často oddalují. Není žádnou výjimkou, když se pro prvního potomka rozhodnou třeba ve čtyřiceti letech. Co vlastně gravidita ve vyšším věku obnáší?
Proč mají ženy děti později
Existuje mnoho faktorů, které ženy vedou k tomu, aby se staly maminkami až ve vyšším věku. Některé si chtějí nejprve vybudovat kariéru nebo si zkrátka jen užívat bezstarostného mládí. Jiné odkládají rodičovství, dokud si nejsou jisté, že budou mít dostatek finančních prostředků na zajištění rodiny. A jsou i mnohé, kterým se prostě poštěstí najít toho správného partnera až v pokročilejší části života.
Moderní doba to navíc umožňuje. S rostoucím věkem klesá pravděpodobnost přirozeného otěhotnění, nové technologie ale mohou pomoct ke graviditě i párům, kterým se počít nedaří – třeba právě z důvodu vyššího věku.
Rizika a jak je snížit
Jako těhotenství v pozdějším věku se obvykle označuje gravidita po 35. roce života. Tělo se v té době již chová jinak než u dvacetileté ženy, jinak snáší fyzickou zátěž. Zvyšuje se i pravděpodobnost genetických poruch u dítěte, jako je třeba Downův syndrom. Kvalita vajíček se totiž zhoršuje s věkem. Dalším rizikem jsou zdravotní problémy matky, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka a předčasný porod.
Podle studie Světové zdravotnické organizace většina matek nad 35 let porodí v pořádku zdravé dítě. Jelikož se ale zvyšuje pravděpodobnost komplikací, měla by žena být o to opatrnější na svůj zdravotní stav a pravidelně docházet na vyšetření ke svému lékaři, popřípadě porodní asistentce.
Zdravý životní styl
Každá (nejen) gravidní žena by měla dbát na zdravý životní styl – hlídat si jídelníček a pravidelně a správně se hýbat. U těhotných ve vyšším věku to platí dvojnásob. Pokud se jedná o sportovkyně, neměl by pro ně být problém sestavit si cvičební plán. Měla by si ovšem zjistit, jakým cvikům se má vyhýbat. Není od věci se v této otázce obrátit na specialistu. Tím spíš, pokud žena před graviditou nebyla zvyklá sportovat. V takovém případě by každopádně měla začínat s mírou.
Jak jsem již zmiňovala, velmi důležitý je i jídelníček a dostatečný přísun veškerých důležitých látek. Zařazením správných potravin se dá předcházet mnohým potížím. Třeba riziko vrozených vývojových vad, které je u starších těhotných vyšší, se snižuje konzumací kyseliny listové. S tím je ale potřeba začít ještě v době před plánovaným početím, ideálně několik měsíců.
Defekty nervové trubice totiž vznikají během prvního měsíce těhotenství, což je většinou dříve, než žena vůbec zjistí, že je v očekávání. Požívat ji můžete formou doplňků stravy, nebo zařadit do jídelníčku potraviny s jejím obsahem, zejména listovou zeleninu, která je neocenitelná z hlediska zdraví i v jiných směrech.
Další otázkou je potom porod, který znamená pro tělo značnou fyzickou zátěž. Pokud je žena v dobré kondici, pravděpodobně se s touto námahou lépe vyrovná a spíš ji zvládne bez komplikací. U rodiček po čtyřicítce dochází častěji k císařskému řezu. I ony mohou porodit vaginálně a přirozeně, bývá to ale pro ně náročnější, je tedy dobré fyzicky se na porod připravit.
Udržovat ve formě by se žena měla i proto, aby následně snáze zvládala péči o miminko. O to víc, pokud se jedná o jejího prvního potomka a bude se mateřskou roli teprve učit. I noční vstávání bude patrně náročnější pro ženu v pětatřiceti než ve dvaceti letech. Pokud navíc žena nemohla již otěhotnět přirozeně a podstoupila umělé oplodnění, zvyšuje se tím možnost, že se jí narodí dvojčata.
Jsou i nějaké výhody?
Úskalí jsme si již vyjmenovali, ale může mít mateřství v pozdějším věku i nějaké výhody?
Fyzicky sice bude žena nejspíš zvládat těhotenství i péči o miminko o něco hůř. Psychicky ale může být již vyrovnanější. V pozdějším věku ženy mívají pocit, že už si toho užily dost a nyní se mohou výhradně starat o druhé, zatímco mladé maminky častěji mívají ještě touhu žít samy pro sebe. Podobné to ostatně může být i s kariérou. Mladé matky svoji pracovní dráhu mnohdy startují až v době, kdy se již musejí starat i o děti. Starší ženy mohou mít tuto oblast již vyřešenou. To se týká i finanční stránky.
„Měla jsem velkou touhu cestovat,“ popisuje maminka Petra. Poprvé otěhotněla v pětatřiceti letech. „Vlastně si myslím, že jsem na děti dříve ani nebyla psychicky připravená. Později jsem měla pocit, že už jsem si toho užila dost, a začala jsem se na mateřství těšit. Myslím, že jsem si ho užila daleko víc, než kdybych se do něj nutila dříve. Když holky nastoupily do školky, vrátila jsem se na své původní místo – byla jsem ráda, že nemusím tou dobou teprve startovat kariéru.“
Každá žena to ale vidí jinak. Maminku Lenku dodnes trochu mrzí, že neměla možnost pořídit si děti dříve. „Mám dvě holčičky a určitě se je pokusím přesvědčit, aby si samy založily rodinu v mladším věku než já. Myslím, že bych těhotenství i porod zvládala před lety lépe, stejně tak na hraní s dětmi bych měla více energie.“
Zdroje:
Amarin, V.N. & Akasheh, H.F. (2001). Advanced maternal age and pregnancy outcome. EMHJ - Eastern Mediterranean Health Journal, 7 (4-5), 646-651, 2001 https://apps.who.int/iris/handle/10665/119069